Filip Nguyen: Mezi dvěma světy, srdcem na hřišti
Filip Nguyen je jméno, které čeští i vietnamští fanoušci dobře znají. Profesionální fotbalista, brankář s mezinárodními zkušenostmi a muž, jehož život se odehrává mezi dvěma kulturami – českou a vietnamskou. Je jedním z nejviditelnějších představitelů nové generace lidí vietnamského původu, kteří v Česku nejen žijí, ale také reprezentují, inspirují a bourají stereotypy.
Filipův příběh není jen o sportu. Je to vyprávění o identitě, rodině a hledání rovnováhy mezi dvěma světy. Narodil se v Česku české mamince a vietnamskému tatínkovi. Vyrůstal převážně s matkou a babičkou, zatímco otec byl často pracovně mimo domov.„Táta byl pořád pryč, vídali jsme ho spíš o víkendech nebo když nás vzal na výlet,“ popisuje Filip. „Rozvedli se, když mi bylo asi pět nebo šest.“
Přesto si uchoval kontakt s vietnamskou stranou své identity. Dnes je ženatý s partnerkou, která má podobné kořeny – i její otec je Vietnamec a matka Češka. Sdílí spolu nejen podobný rodinný příběh, ale i porozumění tomu, jaké to je vyrůstat mezi dvěma kulturami.
Filip patří mezi sportovce, kteří dokázali překonat nejen profesionální překážky, ale také kulturní propasti. V roce 2023 se stal součástí vietnamského národního týmu a stal se tak jedním z mála českých rodáků, kteří reprezentují jinou zemi. Jeho příběh inspiruje mnoho mladých lidí vietnamského původu, kteří hledají svou cestu v české společnosti.
Exkluzivní rozhovor s Filipem Nguyen pro Sapa Trip a Vietnamské listy
Filipe, pojďme se vrátit na začátek. Narodil ses české mamince a vietnamskému tatínkovi. Jaké to bylo vyrůstat v takto smíšené rodině?
“Já i moje žena to máme podobně – oba máme českou maminku a vietnamského tátu. Když jsme se o tom bavili, došli jsme k tomu, že jsme to měli vlastně dost podobné. Táta byl často pryč z domova, pracoval hodně, staral se o byznys, zatímco máma měla na starost domácnost a děti. U nás to bylo o to těžší, že jsme měli doma ještě psa, takže to pro mámu nebylo jednoduché.”
Rozumím. A jak to bylo s tvými rodiči dál?
“Když mi bylo asi pět nebo šest let, naši se rozvedli. S mámou jsme se přestěhovali k babičce. Táta zůstal sám a vídali jsme se hlavně o víkendech nebo když nás vzal třeba na výlet. Není to úplně ideální, ale myslím, že takových případů je víc – nejen ve vietnamských rodinách.”
Byl jsi v kontaktu i s vietnamskou kulturou? Nebo ses cítil spíš jako Čech?
“Dlouho jsem se cítil spíš jako Čech. Vyrůstal jsem tady, chodil do české školy, všichni kamarádi byli Češi. Ale časem jsem začal víc vnímat, odkud pocházím. Hlavně když jsem začal víc přemýšlet o svém původu a o tom, co si z obou kultur nesu. Teď už to mám tak, že jsem hrdý na obě strany.”
Reprezentuješ vietnamský národní tým. Co pro tebe to rozhodnutí znamenalo?
“Byla to čest. Nejen jako sportovec, ale i jako syn. Měl jsem pocit, že dělám něco, na co může být hrdý i můj táta. Bylo to silné rozhodnutí, ale nikdy jsem ho nelitoval. Zároveň to bylo i symbolické – propojení mých dvou světů.”
Co bys vzkázal mladým lidem s vietnamskými kořeny, kteří žijí v Česku?
“Ať se nebojí být sami sebou. Ať se nesnaží jednu svou část potlačit jen proto, že chtějí zapadnout. Máme to štěstí, že pocházíme ze dvou kultur – využijme to jako výhodu. Mluvte česky, mluvte vietnamsky. Přijměte obojí jako svou součást. Každý má právo být tím, kým skutečně je.”
Filip Nguyen ukazuje, že identita není překážkou, ale příležitostí. Je důkazem toho, že i mezi dvěma světy lze najít rovnováhu a stát se mostem mezi kulturami.
Nezapomeňte sledovat i naše novinky na Facebooku nebo i na Vietnamské listy
